Historie domu U zlatého jednorožce
První památky jednoho z nejstarobylejších staroměstských domů se nalézají v zachovalých a velmi rozlehlých románských sklepeních z 12. století. Během protipovodňové akce v druhé polovině 13. století byl terén městiště zavážen zeminou, mnohdy až ve čtyřmetrové výši, čímž se přízemí a v některých případech i prvé patro původních románských domů, ocitlo pod úrovní uliční komunikace, aby novému – tedy gotickému domu - složilo jako sklepení a tím bylo zároveň docíleno i jejich zachování do dnešních dnů. Velká hloubka i rozdílná výška domu napovídá, že zde původně stávaly domy dva. Ten druhý, v Železné ulici, se okolo roku 1350 nazýval U Červených dveří. Ke stavebnímu propojení s předním domem do Staroměstského náměstí došlo pravděpodobně mezi léty 1357-1359, kdy byl majitelem obou domů bohatý peněžník Václav Geunher. Cena domu byla tehdy stanovena velmi vysoko - na 600 kop grošů.
Dům nadále střídal majitele až do roku 1493, kdy dům získal po smrti biskupa Augustina Luciána Sanktuarienského, kramář Jiří od Jednorožce. Tento pán na dům umístil své domovní znamení - obraz jednorožce (odtud dříve uváděné jméno domu). Roku 1496 prošel dům rozsáhlou a nákladnou přestavbou, kdy vznikl ozdobný portál s liliemi a zejména průjezd s krásnou žebrovou síťovou klenbou, jíž provedl jeden z nejrenomovanějších stavitelů té doby - Matyáš Rejsek. Tento významný stavitel a kameník vladislavského gotického období sevřel žebroví do svorníků se zdobným tesaným listovím a jeden z nich tvoří emblém stavebníka – Jiřího od Jednorožce, další tvoří Rejskovu signaturu stavby – tedy letopočet 1496 a po dokončení práce mistr umístil do vrcholu klenby i vlastní autoportrét, který je zachován k vidění dodnes. Bohužel nebyl zachován původní portál průjezdu, ale soudí se, že vedle něho mohl být ještě menší vchod pro pěší.
Mezi dalšími zajímavými majiteli domu v následujících obdobích jmenujme alespoň nejvyššího dvorského sudího a vyslance k tureckému dvoru, pána hradu Kosti - Heřmana Černína z Chudenic. Dům pak patřil této rodině více jak sto let.
Dnešní fasáda domu je vrcholně barokní z 2. pol. 18. století, kdy dům patřil mezi největší staroměstské domy a od této doby rovněž nese dodnes užívané jméno - Bílý koníček. O významnosti tohoto domu jistě svědčí i skutečnost, že právě tímto objektem bylo roku 1770 započato nové číslování domů na Starém Městě.
Při výčtu zajímavé historie nesmíme opomenout, že zde zhruba rok od roku 1838 bydlel Karel Havlíček Borovský a pamětní deska na rohu čelní strany domu připomíná, že v roce 1848 zde řídil hudební školu jeden z velikánů české hudby - Bedřich Smetana.
Soustava sklepů pod objektem, jež je přístupná pouze strmým schodištěm, byla ve druhé polovině 20. století využita jako klub pro mládež a minimalistická rekonstrukce s cílem zachovat historické prostředí, umožnila provést archeologický a architektonický průzkum, aby byla poodhalena stavební historie objektu.
Dodnes zůstala zachována valounková dlažba, typická pro středověké objekty, dále schránky ve stěnách, jejichž funkce není dodnes objasněna, ale mohly by sloužit k odkládání kahanů a v koutu jedné místnosti bylo objeveno torzo jakési skrýše. Co a kým zde bylo ukryto, ovšem zůstává, jako mnoho dalších tajemství, dosud nerozkryto.
